12-003 Nová jeskyně na Damilu
Autor: administrator (1-02@speleo.cz), Téma: 12
Vydáno dne 19. 11. 2003 (3527 přečtení)
Nová jeskyně se nachází pode dnem Modrého lomu na Damilu v katastru obce Tetín. Vchod oválného profilu 1,5 x 0,9 m tvoří ústí propasti a leží v 306,2 m n.m. Jeskyně byla odkryta v roce 1953 při těžbě v lomu a v témže roce byla zdokumentována F. Skřivánkem a V. Hodáčem. Z důvodu bezpečnosti prací v lomu bylo krátce po objevu propasťovité ústí jeskyně zakryto a zavaleno a až do roku 1989 se jej přes veškerou snahu nedařilo znovu nalézt. Teprve v r. 1989 byla s pomocí buldozeru jeskyně opět nalezena. Jeskyně je vyvinuta ve facii sliveneckých a loděnických vápenců pražského souvrství, které se nacházejí v subhorizontální poloze vzhledem ke své pozici v jádře synklinály a blízkosti hlavní podélné osy Barrandienu. Převážná část jeskyně je vytvořena v masivních, růžových až načervenalých, hrubě krystalických vápencích sliveneckých, pouze ve vstupní partii jeskyně vystupují převážně červené vápence loděnické. Jeskyně tvoří systém puklinového charakteru, jehož morfologie je podmíněna především vlastnostmi masivních sliveneckých vápenců, které jsou porušovány subvertikálními až vertikálními puklinami. Prostory predisponované těmito puklinami mají úzký a vysoký tvar a v některých místech přecházejí v komíny. Celková délka jeskyně dosahuje 156 m s převýšením 26,7 m. Při objevu v roce 1953 se v jeskyni nacházela tři malá podzemní jezera, ale v současné době se již voda v jeskyni nevyskytuje. Vchod do jeskyně tvoří vstupní propast hloubky 4,5 m, z jejíhož dna vybíhá několik pokračování. Nejdůležitějším z nich je strmě klesající, 16 m dlouhá tzv. Samova chodba, která v závěru ústí skalním stupněm do hlavní větve jeskyně. Hlavní větev jeskyně je vytvořena na výrazné tektonické poruše směru ZSZ - VJV s úklonem 60 - 75o k SSV. Tvoří ji dlouhá, místy poměrně vysoká chodba, která na několika místech přechází do větších dómovitých prostor a vysokých komínů. Na paralelní poruše s hlavní dislokací je vyvinuta největší prostora celé jeskyně. Tvoří ji dóm v délce 16 m, šířky až 4,5 m a výšky až 10 m. Dno jeskyně je tvořeno převážně sutí a odpadanými skalními bloky, které většinou překrývají původní jílovitohlinitou výplň jeskyně. Běžná krápníková výzdoba v jeskyni chybí a je zastoupena pouze třemi drobnými stalaktity v Krápníkovém dómu. Kalcit však v jeskyni tvoří výplň puklin, zejména pak zmiňované hlavní tektonické poruchy, kde dosahuje mocnosti od 0 do 55 cm. Bílé, žluté až načervenalé, na povrchu silně korodované klence kalcitu pokrývají na několika místech jihovýchodní stěnu jeskyně a vytváří tak sporadickou výzdobu. Poměrně hojným minerálem v celé jeskyni je hnědočerný až černý pórovitý limonit, prostoupený polohami zemitého okrového limonitu, který tvoří nápadné rozrušené polokulovité hlízy s koncentrickou stavbou, limonitové kůry a výplně puklin. Nově byl v jeskyni zjištěn výskyt aragonitu ve formě čirých až medových, stébelnarých až jehlicovitých krystalků o maximální velikosti 2 mm, tvořících nesouvislé bílé povlaky na stěnách jeskyně. Nová jeskyně je od svého objevu největší jeskyní 12. krasové oblasti.