V pátek večer jsme na boudě oslavili, společně s Martinem, Mackem, Frantou a samozřejmě s Márou, Márovi třicáté narozeniny.

V sobotu jsme se rozdělili na dvě skupiny. Tetínská větev domapovala jeskyni Okna. Celkem bylo za dvě mapovací akce nataženo 69 m polygonu a délka jeskyně dosahuje 80 m, při téměř nulovém převýšení. Do celkové délky jeskyně není promítnuto spojení s paleoponorem 21, které je nyní zasuceno, a tudíž neprůlezné. Vratíkovská větev ve složení Martin, Macek, Franta, Mára a Luďa zmáhala Frantovu štolu. Podařilo se jim prostoupit závalem do cca 1,5 m hloubky a nově vykopané zapažit.

Večer jsme upekli pár kuřat a když odešli staříci spát, vyrazili jsme s Martinem do Vratíkova, kde se slavilo kácení máje. Co bych k tomu tak řekl? Kdyby tu kapelu, co tam hrála, slyšeli Leningradští kovbojové, okamžitě si přestanou říkat nejhorší kapela všech dob. Na druhou stranu, abych jim nekřivdil, přišli jsme pozdě, takže nemůžu říct, jestli hráli bez zvukaře od začátku, nebo jestli ho posluchači ukamenovali po druhé písničce. Ale když si dal člověk pár piv, nakonec se to celkem poslouchat dalo. Ostatně zahrát Blacksabbathovskou Paranoid s textem Polámal se mraveneček už je frajeřina.

V neděli jsme jenom poklidili chaloupku a skočili do Westernového městečka na pár piv.

A jelikož s námi tentokrát žádný vagón nehořel a ani to zpoždění moc velké nebylo, byla cesta domů celkem nuda.