Inženýři a vědci MIT představili svou vizi pro budoucí výzkum Marsu: velké množství sond, každá o velikosti basebalového míče, které by byly rozmístěny po celém povrchu planety.

Každá sonda by vážila okolo 100 gramů (4 unce) a měla by svůj vlastní malý palivový článek. "Mohla by hopsat daleko, dlouhou dobu, jen za použití několika gramů paliva," řekl Steven Dubowsky, profesor MIT (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge) a vedoucí projektu.

Umělé "svaly" uvnitř sondy jí umožní poskočit průměrně 6krát za hodinu, maximální rychlostí 60 poskoků za hodinu. Zařízení urazí dráhu asi 1,5 m za poskok; mohou se také odrážet nebo válet. Podle Dubowskyho do 30 dnů mohou sondy pokrýt území o rozloze kolem 130 km2.

Každá sonda ponese různé typy čidel, včetně kamer a vnějších senzorů. Sondy jsou zhotovené z odolného a lehkého plastu, který bude odolný vůči extrémně nízkým teplotám na Marsu. Palivové články budou poskytovat dostatečné teplo, aby udržely elektroniku a senzory funkční.

Tisíc sond má stejný objem i hmotnost jako marsovský rover Spirit. Těchto 1 000 minisond, opatřených palivovými články, pokryje obrovskou oblast, která je v současnosti mimo dosah roveru Spirit, včetně prozkoumání vzdáleného a skalnatého terénu, v němž se Spirit nemůže pohybovat. Minisondy by mohly vstoupit do vyschlých koryt řek, kaňonů nebo vzhledem ke svým malým rozměrům i dovnitř prohlubní a dutin.

"Jednou z hlavních výhod maličkých sond je, že při ztrátě několika ze stovek nebo tisíce sond, vyslaných do zrádné oblasti, by nebyla ohrožená celá mise,"řekl Dubowsky. A ještě dodal: "Jistě jste ochotni obětovat některé z těchto 1 000 koulí, abyste získali informace z nepřístupných oblastí." Lokální počítačovou sítí (LAN - Local Area Network) by minisondy byly stále ve styku s blízkou sondou, která by veškerá informace přenášela zpět na Zem.

Dubowskyho tým odhaduje, že minisondy by mohly být vyslány na Mars do 10 let, zatím jsou naplánovány pozemské testy v oblasti Nového Mexika, aby se ověřila jejich schopnost vypořádat se s nerovným terénem na Marsu. Proto spolupracují i s Penelope Boston(ovou), zabývající se výzkumem jeskyní a krasových oblastí (Institute of Mining and Technology, New Mexico).

Autoři navrhují pro minisondy i jiné, pozemské využití: záchranné mise ve zřícených budovách nebo na dalších nebezpečných místech nebo také v boji proti terorismu (např. hledání teroristů v jeskyních).

(Podle http://www.spaceflightnow.com a MIT zpracovala M. Hromadová)

Tak si říkám, proč hledat v jeskyních jen teroristy, když se tak dají zkoumat i takové podzemní prostory, do kterých není možné pro jejich úzký profil vlézt, prostory nestabilní, a tudíž nebezpečné a nebo prostory, do nichž se vám prostě nechce. Jen ta cena nebude asi pro našince moc příznivá.