Většinu území občiny představuje krasová planina s průměrnou výškou mezi 300 až 400 m n.m. Nejvyšším bodem území je vrch Trstelj - 643 m n.m. Geologicky spadá území do Tržaško-komenského antiklinoria a je tvořeno cenomanskými tmavě šedými až bílými vápenci a mladšími čistě bílými turonskými vápenci.

K hlavnímu krasovění zde docházelo na konci druhohor, kdy byla celá oblast vyzdvižena nad hladinu moře. Během třetihor ovšem došlo k opětovnému ponoření pod hladinu moře a celá oblast byla překryta cca 1 km flyše. Ačkoliv byly tyto sedimenty po dalším vynoření z povrchu odplaveny, jeskyně zůstaly z větší části zaneseny. (Z čehož plyne to, co známe i z Českého krasu. prostě pokud si člověk tu velkou jeskyni nevykope, tak ji nemá.)

Bohužel, krasová planina nenabízí moc výchozů, kde by bylo možné vápence studovat. A přesto jsme nakonec našli místa, kde byly vápence odkryty, a která představovala naprosto ideální profily pro studium.

Robertův sklep. Zděný a torkretovaný, pro geologický výzkum naprosto nevhodný.

Sklípek sportovního klubu ve Vojščici. Celkem nezajímavé turonské vápence.

Sklípek jednoho starého vinaře z Temnice, majitele nejlepšího Teranu ročníky 2003, 2004 a 2005. Zděný, opět z turonských vápenců.

Sylvainův sklep. Zděný, z turonských vápenců. V čelbě (mimo záběr fotografie) se zbytky staré vojenské kaverny, kterou je ze sklepa odváděna voda.

Ivanův sklep. Konečně trefa do černého.

Detail krásně vrtevnatých tmavě šedých cenomanských vápenců s polohami černých rohovců.

Víse odkryvů jsme bohužel zatím nezdokumentovali, ale už teď se těšímě na další pokračování tohoto náročného, ale přínosného výzkumu.

fota: Uzel, Honzas, Přebral