O tom, že se v okolí Koněprus v devonu, v období zvaném prag, nacházel korálový útes, ví asi většina z nás. Stejně tak jako je všeobecně známé, že činnost organizmů na útesu a v jeho okolí vedla ke vzniku čistých koněpruských vápenců, těžených dnes např. Velkolomem Čertovy schody.
Na konci pragu byly koněpruské vápence vyzdviženy nad hladinu moře (hovoříme o tzv. regresi) a tím korálový útes zanikl. Vznikl ovšem ostrov a na něm se objevila sladká voda. Téměř po celé následující období devonu, zlíchov, dochází v okolí Koněprus k soustavnému rozpouštění vápenců a vzniká tak zde nejstarší zkrasovění.
Na konci zlíchova dochází k opětovnému ponoření celého ostrova pod hladinu moře (transgrese) a začínají se zde usazovat suchomastské vápence. Volné dutiny byly obvykle vyplněny mladšími sedimenty nebo, při pozdějších hydrotermálních procesech, vyhojeny kalcitem.
Vzácně jsou pak tyto devonské jeskyně objeveny při těžbě ve Velkolomu Čertovy schody
Asi 1,5 m vysoká chodba vyplněná mladšími karbonáty. Prolongace možná, leč pouze pomocí majzlíku a pořádného kladiva. (VČS-západ, etáž 345, jaro 2004)
Další asi 2,5 m vysoká chodba. V rámci pohybů během variského vrásnění, byly některé (už vyplněné) chodby silně deformovány, či úplně zničeny. (VČS-západ, etáž 345, jaro 2004)