Tetínské propástky a mýtické město Iram - díl 1.

Autor: Cimbál (michal.hejna@lhoist.com), Téma: Volné téma
Vydáno dne 12. 03. 2008 (2686 přečtení)




Mezi majiteli nemovitostí v okolí Tetínských propástek stále více narůstá nervozita podložená zaprvé barvitým líčením pánů Smrťáka a Nakládala o obrovských podzemních prostorách pod starým Tetínem a zadruhé archeologickými výzkumy v pouštích dalekého Ománu. A že nemají Iram a Tetín nic společného? Nemusí, ale můžou.

Iram - město zničené jeskyní

V proslulých příbězích Tisíce a jedné noci najdeme také vyprávění nazvané Zkamenělé město, pojednávající o podnikavé bagdádské ženě Zubejdě. Z této pohádky se dozvídáme, že Zubejda nachází během plavby kolem Arabského poloostrova na úpatí vysoké hory veliké město. Když do něj vstoupila, zjistila, že všichni jeho obyvatelé zkameněli. Celé město bylo plné neuvěřitelného bohatství. Nakonec se Zubejdě podařilo objevit i jednoho živého obyvatele města. Byl to vykladač Koránu, který Zubejdě vyprávěl o zkáze města. Před třemi lety se prý po celém městě rozezněl hromový hlas říkající: Obyvatelé, zanechte svého modlářství a uctívejte jediného Boha, který prokazuje milosrdenství.

Toto poselství bylo opakováno po tři roky a jelikož se mu nedostalo patřičné odezvy, byly krátce před Zubejdiným příjezdem všichni obyvatelé s výjimkou vykladače koránu proměněni na kámen.

Celý tento příběh vyprávěl o bájném arabském městě zvaném Ubár, který byl kdysi neuvěřitelně bohatým městem, v řecké literatuře zvaným též Atlantida pouště. Zánik města byl až do 90. let 20. století obetřen tajemstvím a z dochovaných pramenů bylo patrné pouze to, že bylo zničené nějakou neznámou katastrofou. Pojďme se vydat na výpravu do vyprahlých pouští Ománu, po stopách Ubáru.

Ještě v nedávné minulosti si beduíni vyprávěli o bohatství Ubáru, o hromadách zlata a diamantech velkých jako pštrosí vejce ležících v písku na ulicích a v ruinách domů. Spousta lidí ho i hledala, ale náročné hledání v podmínkách pouště Rub´al Chálí v Ománu končilo vždy neúspěchem. A i případný úspěch v hledání nemusel přinést štěstí, neboť Rašíd ad-Dína ve svých Světových dějinách z roku 1290 píše, že kdokoli nalezne Ubár nebo do něj vstoupí, strachem zešílí.

Podle další z variant beduínských bájí nezůstal poklad v troskách Ubáru, ale byl schován v jedné obrovské jeskyni poblíž města. Věc má ale jeden háček. Jeskyni a poklad totiž stráží had a existuje jediný způsob, jak se k pokladu dostat. Hadovu pozornost může odlákat pouze svatý muž tím, že mu recituje ze svatých textů. Jednou se o získání pokladu pokusili dva bohatství chtiví muži, kterým se pro svůj podnik podařilo získat i jednoho svatého muže. Zatímco svatý muž recitoval, sbírali zbylí muži bohatství do pytlů. Ovšem svatý muž se dovtípil, že se s ním nebudou chtít dělit a tak přestal recitovat. Jednomu z mužů se ještě podařilo z jeskyně uniknout, ale druhý byl hadem zabit

Počátkem 80. let 20. století se problematikou Ubáru začal zabývat Američan Nicholas Clapp. Clapp prostudoval veškeré dochované záznamy, které se k danému tématu dochovali a na základě starých map a družicových snímků se mu podařilo zhruba lokalizovat místo, kde mohl Ubár ležet. Následovala dlouhá jednání s Ománem, složítá logistická příprava a náročná práce v prostředí jedné z nejsušších a nejnehostinějších pouští světa. Jeho bádání bylo nakonec korunováno úspěchem a po téměř desetiletém úsilím mohl prohlásit, že stojí na troskách kdysi tak slavného a mocného města. Tím dostává celé naše vyprávění šťastný konec. Pojďme se však vydat na trnitou cestu, která k němu vedla.....

(pokračování příště)


- c -