Stejně tak se lehce stane, že nejmenovaný český jeskyňář, navigován svým slovinským kolegou, reaguje před křižovatkou na slova: "Počási, děsno", slovy: "No jo, nestojí za nic" a místo aby zpomalil a zabočil doprava, projede křižovatku rovně. Levičák musí ovšem se škodolibou radostí přijmout fakt, že pravice je ve skutečnosti "děsnice".

Také o stupni civilizovanosti Slovinců se dá z českého hlediska celkem úspěšně pochybovat, ke kterémužto výsledku dospěli Čenda s Jirkou po několika rumech. Vždyť co si myslet o lidech, kteří žijí v "chyších", svítí "lúčemi" a mají "otroky". Ačkoliv jak mi vysvětlila kolegyně etymoložka, ještě před několika málo sty lety byly děti "otroky" i v Češtině.

Pět z pěti českých doktorů vám potvrdí, že není nic zdravějšího, než se pořádně a pravidelně vykadit. Pak překvapí, že ve Slovinsku "kadění" škodí zdraví a najdou se lidé, kteří za celý život nekadí ani jednou.

A něco z testu pro blondýny - Jaký časový úsek vyjadřuje slovo "godina"? Většina z nás si asi ještě pamatuje, že Ruština nezná hlásku "h" a zpravidla ji nahrazuje hláskou "g". Pozor, ne tak Slovinština. A tak by mohlo dojít k trapnému nedorozumění a čekat pouze hodinu nebo celý rok je dost podstatný rozdíl.

Nakonec k tomu větru. Když se pubertální vnuk jednoho ze slovinských jeskyňářů dozvěděl, že u nás vítr fouká, málem praskl smíchy a ještě dnes propadá neudržitelným záchvatům smíchu, když si na to vzpomene. To, že ve Slovinštině vítr píchá, by sice rozesmálo i našeho puberťáka, ovšem k intenzitě slovinského foukání by museli činnosti větru přiřadit ještě jadrnější výrazy.

A na závěr ještě pár slovíček z obrazového slovníku:

obrovská propast - velikánske brezno

kreveta - rak

hříšný tanec - grešen plés

koště - métla