Neptunickými žilami nazýváme otevřené pukliny vyplněné sedimentačně mladšími usazeninami. Při vertikálních pohybech mořského dna docházelo k tvorbě dlouhých, více či méně otevřených (od několika centimetrů do několika metrů) a velmi hlubokých (až 150 m) puklin. Při obnovené sedimentaci byly tyto poruchy postupně vyplňovány mladšími sedimenty, dokud nebylo dno opět zarovnáno.
V koněpruské oblasti rozeznáváme čtyři generace těchto neptunických žil. Nejstarší neptunické žíly jsou tvořeny koněpruskými vápencemi, které vyplňují tektonické poruchy v kotýských vápencích. Druhá generace neptunických žil je tvořena suchomastkými vápenci v koněpruských vápencích, další akantopygovými vápenci v suchomastských vápencích a nejmladší generaci představují srbské vrstvy v akantopygových vápencích.
Neptunickou žílu druhé generace můžeme vidět u vchodu do Koněpruských jeskyň, ovšem nejkrásněji jsou tyto žíly odkryty ve Velkolomu Čertovy schody. A jelikož tam zůstávají skryty před veřejností, přinášíme aspoň fotografie nejkrásnějších z nich.
VČS-západ, etáž 320. Krásná ukázka dosud nejstarší popsané generace neptunických žil. Bílé koněpruské vápence vyplňují trhliny v kotýských vápencích. V koněpruských vápencích také můžeme vidět úlomky kotýských vápenců spadlých sem během sedimentace.
VČS-východ, 3. etáž. Neptunická žíla druhé generace. Červená suchomastské vápence vyplňující trhlinu v koněpruských vápencích.
VČS-východ, 3. etáž. Pokračování předchozí žíly na protější lomové stěně. Jak zde můžeme vidět, již vyplněné neptunické žíly mohly být i opakovaně znovu otvírány a vyplňovány mladšími sedimenty.
Řez vrtným jádrem z oblasti Plešivce. Tento vrt zastihl neptunickou žílu druhé generace. Na řezu můžeme krásně vidět střídání jemnějších a hrubších zrn, tvořených hlavně drcenými články lilijic a ramenonožců.