V sobotu ráno jsme utvořili tetínsko-týnčansko-vratíkovskou mapovací skupinu ve složení: Cimbál - obsluha totálky, Uzel - vytyčení polygonu, Franta - průvodce, Martin - stabilizátor pevných bodů v jeskynních vchodech, Čenda - nosič kolíků, Petr - lať č. 1, Tonda - lať č. 2. Bohužel, asi po půlhodině, na bodě č.4 nám, došla baterka a jelikož se nechytla ani náhradní, museli jsme mapování přerušit. Baterka putovala na nabíječku a my jsme si zatím aspoň předvytyčili zbytek polygonu a závěsným kompasem napojili kolíky na pevné body v jeskynních vchodech.
Na podvečerní druhý mapovací pokus se k nám připojil ještě Honza, což bylo nakonec štěstí, jelikož někteří členové týmu odmítli opustit vytopenou chatu a laskominy, které nabízela. Z kamarádství a kolegiality ani nebudu jmenovat, o které jeskyňáře šlo. Každopádně já, Uzel a Honza jsme šli pokračovat v měření. Tentokrát vydržela baterka asi dvě hodiny, až na bod č. 16. Poslední tři body jsme doměřili v neděli ráno a tak se povedlo dokončit aspoň jednu větev polygonu.
Nutno říci, že na sobotních výkonech se výrazně podepsal páteční večer zdravé výživy, v rámci nějž došlo k degustaci Tondových bezového a březového vína a rakytníkového likéru, Frantova jeřabinového likéru, Uzlova originál slovinského borůvkového likéru a dalších velmi zdravých delikates.
Franta umně předstírající měření. Přestože se nedá jeho postoji téměř nic vytknout, zkušenějšímu pozorovateli neuknikne, že na totálce chybí baterka.
Cimbál a Honza - dvě třetiny večerní mapovací skupiny. V měření protřelejší Cimbál si před focením baterku nasadil.
fota:Uzel