Na skok v severočeské mlze

Autor: MartinM (martin.majer@seznam.cz), Téma: Pseudokras
Vydáno dne 23. 11. 2009 (3066 přečtení)




Třetihorní znělcový kopec a národní přírodní rezervace Bořen u Bíliny jsou kromě nejskalnatějšího vrcholu Českého středohoří také místem, kde se nachází pár pseudokrasových jevů a jedna maličko větší puklinová jeskyně.

Jeskyně je tak úzká, že v ní asi ještě nikdo nefotil. Protože se začíná uvažovat o přípravě malé monografické publikace o Bořeni, ve které by podzemí nemělo chybět, pokusili jsme se Martinem během jeho horolezeckého výcviku (zatím jen v terénu do stupně obtížnosti CH+) deficit jeskynních fotek napravit.

Po dlouhém vybírání termínu se nám konečně podařilo najít den s bezkonkurenčně nejhorším počasím na focení za celý letošní podzim. Bořeň a samozřejmě tedy i vchod jeskyně po celý den tonuly v husté mlze, takže kromě snězení svačiny se toho venku moc dělat nedalo. Mlha se částečně nasávala i do jeskyně....

Jeskyně se jmenuje Bilanina (nebo též Michlova), je známa od 19. století a nachází se v jižních srázech Bořeně. Údaje o její délce v literatuře kolísají podle toho, jak byl autor popisu štíhlý a jak daleko se dokázal v puklině prodrat. Puklina má sice výšku kolem 10 metru, ale šířku jen mezi 20 a 40 cm, takže focení v ní je skutečná lahůdka. Nejvyšší údaj délky, který lze nalézt v literatuře je 22 m.

V literatuře lze nalézt nějaké nesmysly o jejím vzniku (jako třeba že vznikla pohybem bloků na svazích Bořeně). Její vznik ve skutečnosti souvisí s poměrně nápadným zlomovým pásmem směru SV-JZ (souběžným s průběhem tzv. oháreckého riftu), které protíná okraj Bořeně. Během pohybů na zlomu se znělec kolem něj rozdrtil na malé kousky, které se potom ve strmém svahu za účasti mrazu a vody stékající do pukliny vysypaly ven a tím vytvořily dutinu. Oba bloky tvořící stěny jeskyně jsou ale pevně na svém místě a ten spodní nikam po svahu necestuje.

Pokud by jste si chtěli přečíst něco více o Bořeni, tak jedním z možných zdrojů je web Bílinské přírodovědné společnosti (http://priroda.sdas.cz/index.htm). O samotné jeskyni se více píše třeba také tady:


Holec M., Pokorný R. (2009): Výsledky průzkumu fauny pavouků a teplotních měření v jeskyních na vrchu Bořeň u Bíliny. – Studia Oecologica, I/2009: 50–57. FŽP UJEP Ústí nad Labem.

Logaj B. (1965): K současnému stavu státní přírodní rezervace Bořeň. – Mostecko – Litvínovsko, Regionální studie, 3: 25–37. Most.

Král V. (1950): Další nekrasová jeskyně v Českém středohoří. – Sborník Československé společnosti zeměpisné, 55 (1–2): 224–229. Praha.

Theimer K. (1896): Die Michaelshöhle am Borschen. – Erzgebirges Zeitung, 17: 8–10. Teplitz

sine (1892): Bilin (Borschenhöhle). – Aus Deutschen Bergen, 7: 77. Aussig.

foto-přílohy:


Mlha , že by se dala krájet.



V zakončení soutěsky se nachází vchod do jeskyně.


V jeskyni - pohled ke stropu.



Pohled dále do zužující se jeskyně.

Text: K. Žák, foto: M. Majer