Ve dnech 20.-24.7.2005 se Karel, Kuba, Bernt a Cimbál zúčastnili krátkého výjezdu do Polska. Na programu byla hlavně návštěva pískovcových jeskyň v Beskydech, solného dolu ve Wieliczce a sádrovcového krasu v okolí města Busko Zdrój.
Během cesty do Polska jsme udělali zastávku v Teplicích nad Bečvou, kde nám umožnila Bára večerní prohlídku nově zrekonstruovanou Zbrašovskou aragonitovou jeskyní a kde jsme taky přenocovali. Hned ráno jsme pak vyrazili směrem Slezské Beskydy, kde jsme měli sraz s Janem Urbanem s Institutu ochrany přírody v Krakowě, který nás po celé tři dny provázel. Polsko pro nás rozhodně nebylo neznámou zemí, jelikož Karel s Cimbálem ho několikrát navštívili, Bernt jednou přešel omylem polské hranice při výletu v Tatrách a Kuba už vypil moře polské vodky. A tak není divu, že jsme místo setkání, Salmopolske sedlo mezi městy Wisla a Szczyrk, našli bez nejmenších problémů.
Beskydské pseudokrasové jeskyně vznikají svahovými pohyby, kdy tzv. godulské pískovce až drobnozrnné slepence cenomanského stáří ujíždějí na svazích po podložních jílovitých sedimentech. V okolí měst Wisla a Szczyrk (zkuste si ten název někdy říct po sedmi pivech, to je snad ještě horší než ulice U Úlů) se nachází cca 100 jeskyní a my jsme navštívili čtyři z nich. Nejdelší byla Jaskinia Malinowska (obr.1) ležící v jižním svahu Malinowa (1117). Její délka je 215 m při denivelaci 23 m. Dále následovaly Jaskinia w Malinowie IV (sz. svah Malinowa, délka 20 m, denivelace 8 m - obr. 2,3), Jaskinia Samopolska (z. od Samopolskeho sedla, délka 84 m, denivelace 9 m - obr. 4) a Jaskynia Lodowa w Szczryku (starý lůmek na pískovec poblíž Szczryku, délka 32 m, denivelace cca 6 m - obr. 5,6). Všechny jeskyně jsou velmi podobného charakteru a po nějaké době už to začíná být celkem nuda.
Cimbál, Karel
