Jak někteří z čtenářů našeho webu možná zaznamenali, byly od 1. dubna letošního roku výnosem Újezdního úřadu Vojenského újezdu Brdy zpřístupněny o sobotách, nedělích a státních svátcích některé cesty v okrajové části Vojenského újezdu (plné znění výnosu lze nalézt na http://www.vojujezd-brdy.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=981&id=1066).
Tím se zpřístupnily i četné geomorfologicky zajímavé partie Centrálních Brd, které kromě skalních útvarů obsahují i řadu drobných pseudokrasových jevů vytvořených ve slepencích brdského kambria.
O tom, že tyto horniny, rozpadající se někdy do obrovských bloků, mohou vytvářet podmínky pro vznik pseudokrasových dutin se ví již dlouhá desetiletí. Mimo hranice Vojenského újezdu se pokusil zmapovat pseudokras v kambrických slepencích na Žďáru u Rokycan Václav Štastný (Speleo 37, 2003, str. 20-21). Největší dutina na Žďáru, po desetiletí známá zhruba 6 m dlouhá Hrdličkova jeskyně, mu ale v tomto přehledu unikla. Ta je tak velká, že za příznivých vnějších podmínek (noc) je v ní dokonce i tma.
Pro zájemce o nevšední zážitek uvádím polohu Hrdličkovy jeskyně: nachází se u paty k SSV orientované skalní stěny vysoké zhruba 10 m, asi 800 m jvv. od vrcholu Žďáru a 400 m z. od bývalé staré chaty (rozcestník značených cest). Nejsnazší přístup k jeskyni je právě od tohoto rozcestí značených cest u bývalé staré chaty. Po červené a žluté značce jdeme směrem k vrcholu Žďáru. Po 420 m od rozcestí přecházíme plošinu bývalého milíře, asi 70 m za plošinou (tedy 490 m od rozcestí) opustíme značku a přejdeme po východní straně nápadných skal na opačnou, tedy severní stranu hřebene.
Ve vlastních vojenských Centrálních Brdech zaznamenal některé menší dutiny v kambrických slepencích V. Cílek a zmínky o nich jsou uvedeny v jím editované monografii o tomto pohoří. Celé území ale není z hlediska morfologie a pseudokrasu ani zdaleka prozkoumáno. Snadno se Vám tedy může stát, že při houbaření naleznete jeskyni. Obrázky ukazují dutiny ve východním ukončení skalního hřbetu tvořeného kambrickými slepenci zhruba 2 km jjz. od kostela ve Svaté Dobrotivé (Zaječově), asi 450 m z. od hájovny Okrouhlík. Dutiny obývané drobnými šelmami zřejmě propojují severní a jižní stranu hřebene a pro lišku jsou tedy průlezné v délce nejméně 15 m. Odvážný průzkumník by se v této "Jeskyni u hájovny Okrouhlík" s mírným rizikem pokousání zřejmě prodral jen pár metrů hluboko. Přesto radím: na Brdy s sebou vždy berte baterku.
Foto a text: K.Ž.
