Ruku na srdce. Jak dlouho nám trvalo, než jsme si zapamatovali, který z krápníků je stalaktit a který stalagmit? Mě osobně celkem dlouho a nepomáhaly ani poměrně složité a šroubované mnemotechnické pomůcky. Ovšem je důležité nezůstat pouze u skapníku. Proč? Čtěte dále.
Nejdříve k těm mnemotechnickým pomůckám. Nevím kolik jich existuje, ale já znám dvě. Dnes už neobstojí pomůcka ražená Smrťákem a některými dalšími staršími jeskyňáři, že stalaktit roste zhora, protože taťka je vždy nahoře, a stalagmit roste zdola, protože mamka je vždy dole. My mladší, poučení hambatými časopisy, internetem a seriály o životě v přírodě, víme, že tomu tak být nemusí a máme v tom stejně zmatek.
Mě osobně dost pomohla pomůcka, kterou mi řekla jedna učitelka ještě v dobách, kdy jsem prováděl v Koněpruských jeskyních. Ona sama si prý vždycky řekne, že ten krápník, který rosta zhora dolů, vypadá jako kyvadlo od hodin, hodiny dělají tik-tak a to je právě to T ve slově stalaktit.
Nelze ovšem zůstat pouze u skapníku, neb ten řeší jen polovinu. Sice víme, že krápník rostoucí zdola nahoru se jmenuje skapník, ale jak se jmenuje krápník rostoucí zhora dolů? Stalaktit nebo stalagmit? Když jsme udělali první krok, je třeba udělat i druhý a vymyslet podobné jméno i pro krápníky visící ze stropu.
Když už jsme u toho počešťování přikládám ukázku počeštění názvů prvků tak, jak je publikoval ve svém článku Výňatek z kamopisu pro národní školy v Čechách a na Moravě, v Slezku a Slovensku Štepán Bačkora někdy v polovině 19. století v časopisu Posel z Budče. Za podobně geniální jako skapník považuji český název pro fosfor kostík. Jak lépe se pmamtuje, že kosti obsahují kostík, než že kosti obsahují fosfor. A vůbec, nebylo by špatné, kdybychom se dnes učili, že kovy křehkými čili polokovy těžko tavitelnými nazýváme žestík, buřík, chvořík, nebesník, chasoník, tantalík, barvík, vanadík a živěník.
- c -
