O lenosti pravěkých žen a nejstarších nálezech kamenných nástrojů v jeskyni.
Český rozhlas Leonardo přinesl v posledních týdnech několik zajímavých paleontologických a archeologických objevů. Pro nás asi není až tak podstatné, že primitivní pravěcí pavouci měli ocásek, či že paleontologové objevili obojživelníka, který při polykání otvíral místo spodní čelisti čelist horní, i s celou obličejovou částí a mozkovnou (Copak, principielně to chápu, ale pak přeci nemohl vidět, co jí. To se nedivím, že vyhynul - jak děla má žena).
Zajímavějším už je výzkum vědců z Harvardské medicíny. Všeobecně se soudí, že moderní lidé opustili před 60 tisíci let Africký kontinent a postupně se rozšířili i na ostatní kontinenty. Věci z Harvardu ovšem srovnáváním variace v ženském pohlavním chromozomu X a v tělních chromozomech zjistili, že migrace byla především mužskou záležitostí. Výsledky studie přinesly důkazy o tom, že mezi emigranty bylo výrazně více mužů než žen. Jedním z vysvětlení by mohlo být, že se jednalo o typické lovce a sběrače, v jejichž komunitách ženy migrovaly pouze na krátké vzdálenosti, zatímco muži se vydávali i na delší cesty (rozuměj - ženy byly prostě líné).
Na základě mých sociologických výzkumů, které provádím již několik let na reprezentativním vzorku v tetínské hospodě, bych začátek exodu viděl asi takhle:
Udatní bojovníci sedí kolem ohně a vyprávějí si hrdinské eposy o svých činech a jiné veselé historky z lovu. K ohni se přiřítí pražena: "No, to jsem si mohla, že tě najdu tady. Kde jinde by taky panáček mohl být. A lovit bude kdo? Děti doma řvou hlady, ale páníček je v klidu. A kdy hodláš opravit tu díru ve střeše, aby nám neteklo do chýše. Viděl jsi, jakou chýši teď postavil soused? Jenže pán je lovec, že? Na nějakou řemeslnou práci nemá čas, že?"
Pramuž: "Hele, chlapi, co byste řekli menšímu exodu. Evropa, Asie a tak. Vezmem sebou jen pár bab, se kterýma je sranda ..."
Další africká událost je starší ještě o dva milióny let. Jeskyně Wondewerk v Jižní Africe rozhodně nepatří mezi nejdelší. Tuto pouze 130 m dlouhou jeskyni objevili někdy ve 40. letech 20. století místní farmáři a od té doby v ní i probíhají vykopávky. Archeologové z Torontské univerzity nyní objevili poblíž vchodu ve vrstvě staré asi dva milióny let několik drobných kamenných nástrojů. Podle geologické situace vědci zamítli možnost, že by sem byly nástroje nějakých způsobem spláchnuty zvenčí. Vzhledem k tomu, že tedy byly nástroje in situ, dá se předpokládat, že už před dvěma milióny let lidé navštěvovali jeskyně.
Sice tedy víme kdy, ovšem není úplně jasné kdo. V té době totiž žilo v Africe několik druhů homonidů. Ovšem s největší pravděpodobností byl praotcem všech jeskyňářů Homo habilis.
- c -
