Tetínská stopa doktora Vencla

Smrťákův článek pro Tetínský zpravodaj:

Přišla zpráva o smrti doc. PhDr. Slavomila Vencla, DrSc. Narodil se 18.10.1936, zemřel 23.6. 2019. Tetínští jeskyňáři byli jeho spolupracovníky na archeologickém výzkumu jeskyně Martina, pracovalo se zde mezi lety 1978 a 1983. Výzkum jeskyně byl prvním interdisciplinárním výzkumem archeologického osídlení v jeskyni v tehdejším Československu. Kromě této důležité práce se jeho výzkum týkal jeskyně Bišilu na Tetíně, závrtu na Kodě a hlavně Sysifově( Havlíkově) propasti a na Tobolském vrchu.

Na dohled od Tetína zkoumal pan doktor v první polovině šedesátých let loveckou stanici magdalenienských lovců na Šanově koutě. Výsledky svojí práce v Hostimi zveřejnil v odborné práci  „Hostim a magdalenienské osídlení v Čechách“.

Ladislav Pecka

Ke zprávám za leden 2020 – ze Smrťákovy mošny

Asi to nedůležitější se odehrálo na členské schůzi, nějakou dobu byla křeč, jestli se sejdeme. Nakonec to dopadlo dobře. Dobře?

Na tomhle místě chci poděkovat těm, kteří usoudili, že se nemohou účastnit naší činnosti a odešli ze skupiny. Zůstala za nimi různě dlouhá práce ve prospěch poznání krasu a podzemí nejen u nás. Uvítali jsme i nové členy, zvolili výbor na další rok. Schůze sice chvílemi připomínala jevištní sklerotikon Švestka z divadla Járy Cimrmana, ale díky Romanovi se staronový náčelník jakžtakž udržel v potřebné linii jednání.

Smutným faktem zůstává, že některých akcí se účastní členové s věkovým průměrem 60 a více. Viz poslední akce s Petrem, mnou a Romanem na Propástce. To se pak člověk nemůže divit sklerotikonu ze schůze.

Jsem zvědav, zda a v jakém počtu se dostaví osádka na první dopředu avízovanou skupinovou akci, proběhne v sobotu 22.2. na Damilu, sraz je v deset na základně. Otevírá se zde možnost připojení náhodných kolemjdoucích pomocníků, jen je třeba pamatovat na vybavení, přilba , světlo, oděv k zamazání vhodný.

Zaznamenal PraSe ( pracující senior), od konce ledna s titulem dědek Smrťák

Lednový sumář

V měsíci lednu:

Proběhly dvě kopací akce na našich lokalitách.

Proběhla jedna fotografická akce u sousedů.

Proběhla jedna mapovací akce na naší lokalitě a jedna u sousedů.

Proběhly dvě exkurzní akce u sousedů.

Proběhly tři povrchové exkurze po našich lokalitách.

Uspořádali jsme výroční schůzi a na ní opět zvolili Smrťáka předsedou.

V Domově seniorů TGM v Berouně se uskutečnila vernisáž fotografií Lukáše Falteiska a kreseb Máří Mikšaníkové na téma Život opuštěných dolů

Přednáška Historické podzemí

Česká speleologická společnost ZO 1-02 Tetín ve spolupráci s Vlastivědným spolkem Petrbok pořádá dne 7.3.2020 od 17. hodin v salónku Tetínské hospody dvojpřednášku na téma Historické podzemí.

V první části promluví jeskyňář Jaroslav Hromas o průzkumu studny na hradě Karlštejn. Ve druhé části představí Lukáš Hort a Martin Majer historické sklepy ve Slaném.

Srdečně zveme.

Vernisáž výstavy Život opuštěných dolů

Ve čtvrtek 9.1. od 14.30 se v Domově seniorů TGM uskutečnila vernisáž fotografií Lukáše Falteiska a kreseb Máří Mikšaníkové na téma Život opuštěných dolů.

Muzeum Českého krasu, které výstavu pořádá, na ni zve slovy: Opuštěné doly jsou vědeckou lokalitou i místem se zvláštní a neopakovatelnou estetiku. Důlní ekosystém je bohatší než živá příroda v jiných typech podzemí. Jde o skutečnou divokou přírodu, která by existovala i bez lidské pomoci, ale díky důlním dílům jí můžeme vidět a zkoumat. Fotografie představují scenérie z opuštěných dolů a detaily tamější živé přírody. Kresby zachycují veselé i méně veselé scénky ze života lidí, kteří se v opuštěných dolech pohybují.

Zároveň s výstavou Život opuštěných dolů byla zahájena výstava fotografií Magdaleny Waki Dvořákové na téma Lidé a podzemí.

Obě výstavy jsou instalovány do 14.2.2020.

Lukáš Falteisek a ředitel Domova seniorů Ondřej Šimon při zahájení výstavy.

Surikata úspěšně zastupující při komentované prohlídce výstavy omluvenou autorku Magdalenu Waki Dvořákovou.

Autoři výstavy, resp. jejich zástupci, při komentované prohlídce.

fota: M. Jakovenko

Dvě akce na přelomu roku

Krátké zhodnocení dvou akcí z přelomu roku od Smrťáka, neboli kam Smrťák vstoupí, tam praskají kosti.

Poslední neděle 2019.

Tod měl v úmyslu proběhnout kolečko kolem Kruháku do jeskyně V řečíně a pak na Damil do jeskyně Na konci, když už se blížil konec roku. Přemluvil jsem ho k akci v Bišilu, asi tři metry za vchodem vpravo náznak klenby mne lákal už delší dobu. Vytahali jsme něco kanystrů, objevil se náznak chodby. V prašném sedimentu několik větších kamenů, stočených do profilu odbočky, ten největší s délkou přes 60 cm jsme nezdolali, jeho umíněné překážení bude muset řešit lepší technika. V sedimentu se nacházely sporadicky kostičky. Vzhledem k nedalekému profilu ve vchodu, zkoumanému Horáčkem, je to zajímavý nález. Kromě šutru tak další expanzi zastavily nálezy, a tak jsme řešili, co s načatým dnem.

Vytáhl jsem Toda na exkursi na Bacín a na lokalitu Na Skalici u Měňan. Při cestě na Bacín jsme potkali několik ezoterů a cestou zpátky jsme nalezli vzhledem k hezkému počasí i zajímavý exemplář brouka z rodu Motlů. Na lokalitě na Skalici jsem byl v životě jednou, s Permonem, ale se zdarem jsme lokalitu našli.

Kosti z Bišilu jsem předal Karlu Žákovi na určení. Když jsem po návratu z vojny v roce 1977 začal „chodit na jeskyně“, jedním z důvodů byly knihy profesora Augusty s ilustracemi Zdeňka Buriana. Při kopání v jeskyních jsme za ta léta, ač nevzděláni v oboru, přispěli drobet k poznání lidských a přírodních dějin krasu. Jeskyně Martina, Ve stráni, Bacín a další menší lokality s nálezy archeologickými, bílé vrstvy v Portálové, paleontologické nálezy v Terasové, datované sintry z Devítikorunové či vymražené krystaly v Bumlu.

A tak na začátku odborného výzkumu stáli zámečník, topič, instalatér, truhlář, elektrikář, ajťák. Když pak se vyskytne příležitost k ocenění za jejich příspěvek, k životnímu jubileu,  jako například, následuje z odborné instituce dotaz – a co publikovali? Co bude kdo publikovat, když nenajdeme následovníky?

 

Na Nový rok s krumpáčem krok.

Domluva byla jasná, jde se do Martiny. Permon, Míra Marušák a já s cílem, pokusit se objasnit, zda by k něčemu vedlo kopání hned u vchodů. Za prvními dvířky doleva tmelený sediment, vyžadující sbíječku. Nad druhým poklopem vlevo začaly ze sedimentu vypadávat nálezy kostí, jeden střep dna nádoby, několik hřebíků, knoflík z montérek . Starší nálezy putovaly opět ke Karlovi na určení, profil se bude ještě hodnotit, zda to nenecháme na odborníky.

K zamyšlení nad koncem roku 2019, s poděkováním všem členům skupiny a našim spolupracovníkům a kolegům za docela úspěšný rok minulý do Nového roku připomínám heslo našeho mládí:  „ Až bude nejhůř, zalezeme do děr.“

 

K použití na web vytesal PraSe ( pracující senior) Smrťák.

 

Prosincový sumář

V měsíci prosinci:

Proběhly dvě kopací akce na našich lokalitách.

Proběhla jedna mapovací akce na našich lokalitách

Michal Hejna a Martin Majer moudře pohovořili v berounském Muzeu Českého krasu při přednášce na téma Podzemí Berounska a Hořovicka

V rámci jednoho večera jsme oslavili Barborku, předčasného Silvestra a Bidlovu 70

V čase předvánočním jsme uspořádali ochutnávku vánočního cukroví

Listopadový sumář

V měsíci listopadu:

Proběhly čtyři kopací akce na našich lokalitách.

Proběhla jedna mapovací akce na našich lokalitách

Testovali jsme výskyt podzemních prostor pomocí různých geofyzikálních metod

Michal Hejna a Martin Majer pokřtili v berounském Muzeu Českého krasu knihu Podzemí Berounska a Hořovicka

Ve spolupráci s Vlastivědným spolkem Petrbok jsme uspořádali v Srbsku U lanovky přednášku J. Hromase a V. Lysenka o počátku jeskyňaření v Českém krasu

Přednáška ke knize Podzemí Berounska a Hořovicka

Ve čtvrtek 12.12.2019 se od 17 hodin uskutečnila v Muzeu Českého krasu přednáška Michala Hejna a Martina Majera na téma podzemí Berounska a Hořovicka.

Muzeum Českého krasu zvalo na akci těmito vzletnými slovy:

Autoři knihy představí podzemí Berounska a Hořovicka

Za tajemstvím jeskyní, štol a dolů v regionu vás na besedě v Muzeu Českého krasu zavede geolog Michal Hejna a fotograf a speleolog Martin Majer. Autoři nedávno vydané knihy Podzemí Berounska a Hořovicka představí zájemcům krasové i pseudokrasové jeskyně, podzemní svatyně a obětiště, doly na železo, uhlí, drahé kovy, stavební suroviny, rozsáhlé vápencové lomy nebo systémy dopravních štol a pozůstatky po budování podzemních továren německé Třetí říše. Návštěvníci se budou moci zeptat na cokoliv, co souvisí s prostory ukrytými pod povrchem. Součástí programu bude také projekce unikátních záběrů.

Přednášku navštívilo 36 posluchačů, což stačilo na slušné zaplnění prostoru staré lékárny.  Po zhruba hodinové přednášce následovala hodinová debata, která byla ukončena spíše vyplněním časového limitu dvou hodin než nezájmem publika.

Dle reakce návštěvníků a vyjádření pracovníků muzea byla přednáška hodnocena kladně, což nás těší.

Přednáška Vzpomínky na jeskyňaření v Českém Krasu v 50. – 70. letech

V sobotu 23.11. jsme ve spolupráci se spřízněnými ZO a Vlastivědným spolkem Petrbok uspořádali v Srbsku U lanovky přednášku Vladimíra Lysenka a Jaroslava Hromase s názvem Vzpomínky na jeskyňaření v Českém Krasu v 50. – 70. letech.

Nutno přiznat, že Český kras byl co do výzkumu jeskyní za Moravským krasem poněkud pozadu. Začíná v podstatě až působením skupiny Toniho Hoeniga v letech 1909-1912. Na něj navazuje Jaroslav Petrbok a hlavně V. Homola, který v 10. května 1942 zakládá v hospodě U Hulanů v Srbsku Jeskyní sekci Barrandien, která do roku 1947 v Českém krasu prozkoumala a zmapovala 120 jeskyní. V roce 1949 vzniká Krasová sekce Přírodovědeckého klubu.

Významný impuls pro další jeskyňářské aktivity dal v roce 1950 objev Koněpruských jeskyní. Oba přednášející byli tenkrát přímo u zdroje a více než 140 účastníků přednášky se seznámilo s událostmi, které často nebyly nikde publikovány. A že těch událostí bylo. Přednáška samotná trvala se dvěma krátkými přestávkami více než čtyři hodiny.

Po skončení přednášky proběhla do dlouhých nočních hodin volná zábava umocněná hudbou skupiny Tektonika.

fota: M. Majer