Logo 1-02

Stránky základní organizace České speleologické společnosti 1-02 Tetín; e-mail: tetin@speleo.cz

Datum: 26. 10. 2020   | Hlavní stránka | Seznam rubrik | Ke stažení | Odkazy |    

  Hlavní menu
  • Hlavní stránka
  • Kontakt
  • Jeskyně v okolí Tetína
  • Zatajemstvím tetínského podzemí - PDF 5.8 MB
  • Ke stažení
  • Odkazy
  • Rozšírené vyhledávání
  • Chcete s námi jeskyňařit? Napište.

  •   Seznam rubrik
     Členové a funclub
     Další krasové oblasti
     Expedice
     Humor
     Kalen(d)ář akcí
     Kronika
     Lokality Českého krasu
     Organizační Informace
     Pseudokras
     Setkání jeskyňářů v Českém krasu
     Volné téma
     Výstava

      Expedice KRAS

    Již deset let se podílíme na vyzkumu ve Slovinsku. Navštivte stránky věnované průzkumu v oblasti Krasu.

      Doporučujeme:



    Průzkumné práce v jeskynním systému „Kavčí díry“ v roce 2008
    Vydáno dne 09. 02. 2009 (2487 přečtení)

    Jeskynní systém Kavčí díry v lomu Montánka u Tetína se skládá z celkem šesti samostatně pojmenovaných jeskyní a bezpočtu různě velkých děr a dírek, nacházejících se v jedné poloze vápenců, v podobné výšce v hlavní stěně lomu.

    Otvory se nacházejí v úseku dlouhém celkem 126 m. Z těch šesti samostatně pojmenovaných jeskyní jsou zatím jen dvě (Portálová a Metro, od r. 1987) vzájemně spojeny, vcelku ale nepochybujeme o tom, že sedimenty zaplněné chodby propojují uvnitř skalního masivu všechny tyto vchody. Jedná se tedy ve skutečnosti o jeden z největších jeskynních systémů v Českému krasu, ovšem jeho zaplnění sedimenty je téměř totální a dutiny v deskovitých vápencích s břidličnými vložkami často trpí řícením stropů.

    V posledních letech se navracíme k užívání společného jména Kavčí díry pro celý tento systém, i když samostatná jména jednotlivých jeskyní zůstávají v užívání a platnosti. Jako jeden celek popsal tyto dutiny jak V. Homola v roce 1947, tak i V. Lysenko v roce 1968. Jeskyně vznikly tak, že 3 až 5 m mocná poloha vápenců loděnických, vložená mezi podložními masivními vápenci sliveneckými a nadložními vrstevnatými vápenci dvorecko-prokopskými, byla nejprve při vrásnění silně poznamenána tektonickými pohyby vedoucími k vodorovnému posunu po některých vrstevních plochách, a potom postižena vznikem tří různě orientovaných systémů zhruba svislých puklin. Podle propustných zón na křížení vodorovných a svislých poruch pronikaly do této polohy vody již v předčtvrtohorním období, kdy přeměnily část vápenců na tzv. bílé vrstvy, tedy rozpadavou světlou hmotu. Potom do této propustné zóny pronikaly říční povodňové vody Berounky a dutiny podstatně rozšiřovaly. Při tom se často řítily nestabilní stropy a na dně chodeb se ukládaly říční, vodou přenášené písky a štěrky. To se dělo naposledy asi před 300 tisíci lety. Potom už bylo dno údolí řeky Berounky hlouběji, takže se říční voda do dutin nedostávala. Dílo zkázy dokonaly poslední dvě doby ledové, kdy se různými puklinami a komíny do dutin splavovaly i prostě sesypávaly jak terasové sedimenty, tak i sprašový pokryv z říční terasy nad jeskyněmi. Do toho (zřejmě při promrzání dutin) dále opadávaly stropní desky.

    Sisyfovské práce tetínských jeskyňářů probíhají v Kavčích děrách již téměř 35 let (od r. 1974, kdy práce započaly v jeskyni Metro, v Portálové jeskyni se pracuje od r. 1978). V roce 2008 bylo prolongační úsilí zaměřeno do jeskyní Volarské a Portálové. V první polovině roku až do léta se práce zaměřily jen na jeskyni Volarskou, kde proběhlo celkem 11 akcí, většinou však jen ve dvou až čtyřech lidech. Značná část času byla věnována úpravě spádu a oblouků kolejí a prodloužení kolejí až pod dutinu se závalem na konci tzv. Srbské větve. Délka kolejové dráhy se 4 zatáčkami se tím začala blížit 50 metrům a na její obsluhu postačují 4 pracovníci (nakladač, dva obloukoví specialisté-brzdaři a vyklápěč). Po dokončení kolejí pokračovaly práce v závalu na konci Srbské větve v mírně vyšší úrovni, kde jsme podle boční skalní stěny v sedimenty prakticky cela zaplněné dutině postoupili o dalších 7 m vpřed. Po obvyklé letní přestávce se zde uskutečnila již jen jedna pracovní akce, při které se kopalo jak na konci Srbské větve, tak i v boční odbočce u síňky s brčky. Celkem všechny chodby Volarské jeskyně dosáhly ke konci roku 2008 délky 90 m. Malý počet pracovních akcí v druhé polovině roku 2008 byl způsoben tím, že se pozornost soustředila na sousední jeskyní Portálovou.

    V Portálové jeskyní se v posledních 20 letech přerušovaně pracovalo hlavně v tzv. Neviditelném dómu a v ukloněném komíně, který z něj vybíhá směrem nahoru (ten byl objeven při exkurzi a následné malé prolongaci 30. května 1987). Souběžně od roku 1999 probíhaly práce na vyčištění chodby v nižší úrovni pod hlavním portálem, aby byl umožněn přímý přístup do tzv. Sondy. Přitom byla objevena i boční chodbička v nižší úrovni a od sedimentů vyčištěn tvarově složitý prostor s několika skalními mosty. Průkop do Sondy byl díky úsilí velkého počtu členů skupiny a dalších pomocníků dokončen v roce 2002. V letech 2005 a 2006 proběhly vcelku nepatrné pokusy o rozšíření neprůlezných puklin, směřujících k Volarské jeskyni. Někteří jedinci také nesměle šťouchali trubkou do ucpaných komínů ve stropě.



    Haryho rotunda.

    Nové místo k dalšímu pokusu v Portálové jeskyni bylo v roce 2008 vytipováno nad komínkem s plazivkou, na konci tzv. Prvé chodby. Tato chodba byla objevena již před dlouhou dobou (konkrétně 25. 11. 1979) z výkopu v Sondě a v následujícím období do března roku 1980 byla chodba s komínkem a plazivkou na konci vyčištěna od sedimentů. Při prohlídce konce této plazivky v říjnu 2008 nás zaujal sypký, dobře vodou propraný písek, samovolně se sunoucí ze skalního okénka na konci plazivky. První pokus o pročištění tohoto těsného otvoru, ukázal, že tudy cesta dál skutečně vede. Při dalších akcích 8. 11, 26. 11. a 29. 11. se písek a kameny vcelku ochotně samy sypaly z otvoru ven, někdy až moc rychle. Vysypaným trychtýřem v sedimentu prolezl do volné, zhruba vodorovné, asi 10 m dlouhé chodby 29. 11. jako první Bernd Kahlert, a tím se doufejme začala psát nová etapa v průzkumu Portálové jeskyně. Při akci dne 6. 12. byla objevena kruhová prostora zvaná Haryho rotunda a bylo prohloubeno dno chodby vedoucí k jihu. V Rotundě byl na jeskynním jílu nalezen malý výskyt kryogenních jeskynních karbonátů. Nově objevené prostory měly ke konci roku 2008 podle orientačního zmapování délku 21 metrů a Portálová jeskyně jako celek tak dosáhla délky 151 m. Naděje na propojení s Volarskou jeskyní, velkou oklikou v hloubce skalního masivu, tak opět ožily a doufejme, že rok 2009 opět přinese nějaké zajímavé novinky.


    Haryho rotunda - pohled ke vstupu.



    Text: Karel Žák
    Foto: Martin Majer




    Související články:
    14-001 Portálová jeskyně - noční fotoakce (08.11.2004)
    Akce 24.4 (26.04.2004)
    Než začne na Webu fungovat galerie. (13.01.2004)

    ( Celý článek! | Autor: administrator | Informační e-mailVytisknout článek )

      Krátké zprávy

    15.02.2012: Přednáška a promítání
    14. dubna 2012 se v Srbsku v Českém krasu uskuteční přednáška o Petzoldových jeskyních. Více zde.

    05.05.2011: 10. ročník lezecké soutěže CHLUMOCHOD 2011
    se uskuteční 7. 5. 2010 v lomu na Chlumu v České krasu. Další informace jsou na stránkách: http://speleo.kuk.cz

    30.03.2011: Úklid Tetínské rokle
    Jeskyňáři Tetín zvou milovníky přírody a občany Tetína na úklid Tetínské rokle. Sraz 16.4. v 10 hod u čističky. Po práci se uskuteční pro účastníky terénní exkurse po krasových jevech. Přilba, světlo, pevné boty podmínkou.

    07.03.2011: Jeskyňářský bál 2011
    9.4.2011 od 20:00 v kulturním domě na Tetíně se uskuteční tradiční Jeskyňářský bál. Tentokrát bude hrát kapela Adostband. Všechny co nejsrdečněji zveme. Pozvánka v PDF je zde.

    29.12.2010: Výroční členská schůze
    se koná 5. 2. 2011 od 17:00 v salónku kulturného domu na Tetíně. Na stejný den se chystá pracovní akce v Propástkách. Informace o akci u Smrťáka.


      Vyhledávání

    Hledej na stránkách:


     
    Stránky provozujeme na: