Aneb Smrťákův náborový leták pro kopání v Propástkách
Slova staré vlastenecké písně symbolizují snahu několika generací jeskyňářů z Českého krasu - objevit cestu vod Tetínské vyvěračky. Již v roce 1965 zde začala pracovat skupina vedená V. Lysenkem. Pokus proniknout nevelkou jeskyňkou u trati byl neúspěšný. Snaha najít cestu za vývěr vedla nejprve k objevu sousední propástky č.1 v lomu Pod Hradem, ale stísněné prostory nebyly k prolongaci vhodné.
V roce 1976 začala na Propástce č. 2pracovat vznikající skupina Tetín, vedená Josefem Plotem. Práce zde pokračovaly do roku 1979 a skončily průnikem do závalu v závěrečném komíně.
Při povodni v roce 2002 se vyvěračka chovala jako estavela. Do podzemí se natlačila voda vzduté Berounky a objem zaplavených prostor byl cca 400 m3. Dalším významným zjištěných bylo, že pod známou jeskyní Tetínská vyvěračka funguje vývěr označený jako Tetínské vyvěrání, který vyvěrá přímo do Berounky. Tetínská vývěračka pak funguje jako povodňová větev vyvěrání.. Přítok byl vypočten P. Nakládačem na cca 20 l/s. Chemizmus vod ve vyvěračce je zcela totožný s vodou, pocházející z prameniště nad Tetínem. Stejný chemizmus byl zajištěn i v částečně zaplavené Nové jeskyni na Damilu, která je od vyvěračky vzdálená 1 200 m při převýšení 75 m.
Výše uvedené skutečnosti podnítily návrat na pracoviště Tetínské propástky. Při práci na lokalitě se ustálila pracovní skupina pod názvem -Kopal a Nakládal-. Na prolongaci se hlavní měrou podílejí P. Nakládal, P. Kadlec, T. Chlasták, P. Petřek, P. Cibulka, J. Viezánová a A. Kahlertová. Od roku 2004 byla propástka prohloubena o 10 m, takže dno leží k 10.11.2006 v nadmořské výšce 232,6 m.
Tetínská vyvěračka leží v nadmořské výšce 218 m, takže je stále ještě kam kopat.
- c -
