Letošní leden byl nadmíru úspěšný, neb jsme dokázali:
Uspořádat výroční schůzi
Vyslat dva členy mapovat nekrasové jeskyně do Izraele
Sedmkrát kopat na našich lokalitách, tentokrát dokonce i s objevem nevýznamných volných prostor
Čtyřikrát dokumentovat naše lokality
Dvakrát se vypravit do blízkého nekrasu
Uzavřít jednu trvale poškozovanou jeskyni
Asistovat u sčítání netopýrů
Cimbál, Tod a Jimi v Terasové jeskyni kontrolují na mapě na mobilu, kam se za chvíli prokopou (foto M. Majer).
Prosinec byl na akce poměrně bohatý, neb jsme zvládli:
Sedm kopacích akcí na našich lokalitách
Jednu mapovací akci
Oslavu Barborky a Silvestra na boudě a účast na Vánoční Tomáškárně a Stromečku u sousedních skupin
Několik členek krášlilo jeskyně při dvou fotografických akcích
A poslední prosincový den si Tod připsal jeden významný objev, ale o tom až jindy.
Fota z dokumentační návštěvy BUMLu od Lenky.
(krátká vzpomínka na letošní vynášku od Lenky)
Ve dnech 8.-11.7. 2022 proběhla tradiční přípravná expedice jeskyňářských výzkumů na Loferu.
Začínáme klasicky ve čtvrtek večer usínáním na parkovišti Loferer Hochtal.
8.7.2022, pátek – den první
Všichni se scházíme o pár hodin později v pátek ráno v 9h v počtu 11ti členů výpravy. (Lars, Bernd, Lilo, Tim S, Tim W, Oli, Lena, Julius, Marvin, Tonia, Standa, Joel a já). Původně nás mělo být víc, ale covid začal krátit počty účastníků již v průběhu týdne.
Oli velí, balíme vybavení, jídlo, lana, toaletní papír, karabiny a další nezbytné věci pro příští sestupy do hlubin.
Letošní plán je jasný dlouho dopředu, musíme odstrojit a vyklidit posledních cirka 400 m Kreuzhöhle (4.3km, -782m). Lilo a Tim 2 členové výpravy jsou již na hoře a odstrojují. V Kreuzhöhle se explodovalo 18 let. Tento víkend je poslední šance nahlédnout do její temnoty.
Jdeme 1000 m převýšení s 22-27kg na zádech převážně v mlze s vidinou, že po výstupu nás čeká ještě několika hodinová výprava k novému cíli bádání, k jeskyni, které se říká F20. Objevili ji kdysi Poláci, ale nedostali se dál jak do -300m a údajně má mnohem větší potenciál.
Po dosažení Schmidt-Zabierow-Hütte se posilníme oblíbenou polévkou se sýrovými knedlíčky a Radlerem a honem do terénu za F20, ať se stihneme vrátit za světla. Jako průzkumnická skupinka máme za úkol najít místo, kde by se daly skladovat věci pro zářijovou expedici na pokračování F20. Tonia, Standa a já skáčeme za „tátou kamzíkem“ Berndem po dosti příkrých a kostrbatých škrapových stráních, chvíli nám trvá než F20 nacházíme.
Pak se rozdělíme a každý pátrá po svém po vhodné jeskyni, úkrytu pro materiál. Bernd se vrací úspěšně, našel ideální skladovací místo. Úkol splněn, po pěti hodinách se vracíme na chatu k teplé večeři a pohodlnému spaní v noclehárně.
9.7.2022, sobota – den druhý
Den má jasný cíl, Kreutzhöhle musíme vrátit přírodě, vyčistit ji. Někteří členové výpravy se necítí dobře, ale přesto se snažíme, co nám síly stačí. Jen někteří z nás se spouští dolů 93,5m jámou do tmy. Tim a Lilo jsou v hlubinách již druhý den, podařilo se jim přiblížit hromady věcí (uložených 2021) cca do -150 m.
Lars, Standa, Oli a Tonia sestupujeme a dole stavíme řetěz a posouváme věci ke vstupní propasti. Není nás moc, a tak každý bere 2-3 kitbagy nahoru. Někteří se vrací 2-3krát. Venku vše pokračuje, část skupiny odnáší výbavu ze severní stěny Westliches Reifhorn od vstupu do Kreuzhöhle dolů a přes údolí k chatě. Oli později psal, že se dění podobalo mravenčí stezce. Nakonec jsme vše vybalili, vytřídili, umyli a uklidili.
Večer Oli vzpomíná u slavnostní sklenky vína na první okamžiky i roky v Kreuzhöhle. Nechybí ani tóny dojetí.
10.7.2022, neděle – den třetí
Materiálu je najednou u chaty moc, aby nepřekážel část je třeba v neděli ukrýt. Bernd našel dobrou skrýš pár metrů od chaty. Dopoledne balíme věci a přenášíme do skrýše.
Odpoledne nás část výpravy opouští, necítí se dobře, a tak sestupují do Lofru. Pravda, počasí bylo také dost mlhavé a k odpočinku v horách nelákalo. Standa, Oli, Lilo a Tim zamířili k F20, aby uskladnili, co je třeba do ledové chýše, Berndova objevu. Letos bylo díky klimatické změně touto dobou nezvykle méně sněhu, tání odhalilo nové jeskynní potenciály, které dřív skrýval sníh. S Larsem, Berndem a Toniou obcházíme pukliny kolem chaty a nahlížíme do několika jeskyněk. Ač se asi dvakrát zdálo, že narážíme na něco delšího, ukázalo se, že delší než -7m nebyla ani jedna z nich.
Ke konci dne se všichni potkáváme pár kroků pod chatou u „díry“, kterou si údajně Bernd, Marvin a Oli nechávají na důchod. Okolí chaty je neuvěřitelné místo, nedalo mi to a před večeří se vydávám na vlastní pěst zkoumat vápencové balvany, strže a přepady, odměnou je mi nahlédnutí do malé jeskyně, jakési „kapličky“ a dvou dalších, o kterých samozřejmě „starší“ jeskyňáři již dlouho ví. Večer v 6-ti sdílíme zážitky a končíme mlsáním trhance (Kaiserschmarrn).
11.7.2022, pondělí – den čtvrtý
Ráno balíme a po snídani vyrážíme dolů, za auty, k domovům. Rozloučení s Kathy a jejím týmem. Odnášíme si odpad z Kreuzhöhle a zážitky. Je chladno, ale přesto po sestupu neopomeneme krátké zastavení v místních lázních a studenou koupel v potoce, která nohy po sestupu řádně prokrví.
Pár dnů po návratu domů se dovídáme, že 6 členů ze 13-ti onemocnělo covidem, i tak ničeho nelitujeme a těšíme se na příště.
V listopadu se po dokončení hlavních prací na opravě základny uskutečnil generální úklid, takže je teď skoro útulná. Krom toho:
– jsme se zvládli vrátit z expedice do Slovinska
– jeden člen jeskyňařil v Izraeli
– podnikli jsme tři výpravy do nedalekého pseudokrasu
– uskutečnili dvě kopací akce
Dvě momentky z podzimní expedice – Standa, Smrťák a Jirka před exkurzí do jeskyně Kralevica Krasa a Markéta s Jirkou před sestupem do vertikální kaverny.
V měsíci říjnu jsme věnovali osm dní opravě základny, přepočteno na člověkodny do dělá úctyhodných 45 dní. I tak jsme si našli ještě čas na:
tři kopací akce
jednu dokumentační akci
dvě výpravy do blízkého pseudokrasu
odjezd na expedici do Slovinska
