Všechny zájemce o nekrasové jeskyně a podzemí zveme na další ročník, který se uskuteční dne 21. března od 17:00 v kulturním domě v Srbsku. Děkujeme za podporu obci Srbsko.

Na co se můžete těšit:

Lidé a minulost pískovcového pseudokrasu severních Čech (45 min) doc. PhDr. Mgr. Petr Šída, Ph.D., DSc. (Archeologický ústav AV ČR Brno a Katedra archeologie FF UHK)

Bohatý skalní reliéf, přebytek skalních dutin a specifická živá příroda. Bohatý mix faktorů, který vedl k intenzivnímu osídlení lidmi již od pozdního glaciálu. Severočeské pískovce jsou unikátní fenomén evropské prehistorické krajiny. Ukážeme si, s jakými úskalími se při jejich výzkumu potýkáme a co před námi sedimenty skrývají.

Známá neznámá Loupežnická jeskyně u Labské Stráně (30 min) – Mgr. Jaroslav Kukla, Ph.D. (ZO ČSS 4-03 Labské pískovce)

Jak z posledních výzkumů vyplývá, systém Loupežnické a Pytlácké jeskyně je nejdelší rozsedlinovou jeskyní České křídové pánve. Jeho hluboké chodby byly prozkoumány již v roce 1911, přesto až do nedávna neexistovala přesná mapa této jeskyně. V průběhu let se podařilo získat zajímavé informace o historii objevů jeskyně, návštěvnosti i nehodách, které se v jeskyni staly. Kde se vzal název jeskyně, je však doposud malou záhadou.

Jeskyně typu tree mould v České republice (20 min) – Ing. Michal Hejna (ZO ČSS 1-02 Tetín)

Jeskyně typu mould tree vznikají, když jsou kmeny stromů překryty lávou, sopečným popelem či jiným typem horniny a po rozložení dřevní hmoty vznikne v hornině průlezná dutina. Jedním s celosvětově významných míst, kde se s nimi můžeme setkat, je Střední Evropa, včetně Česka. Až do roku 2025 byly z České republiky známy tři podobné dutiny. V roce 2025 bylo popsáno sedm nových jeskyní na dvou lokalitách ve dvou různých typech hornin.

Dinosauří trhlina v prohořelé haldě (7 min) –  Doc. RNDr. Jan Lenart, Ph.D. (ZO ČSS 7- Orcus)

Průmyslové krajiny patří mezi nejdynamičtější geomorfologická prostředí, kde těžba a následná rekultivace vedly k mimořádné rozmanitosti geoprocesů. Ostrava, dnes již postindustriální oblast, skrývá řadu překvapivých speleologických příběhů. Po popisu nekrasové jeskyně Nad Lučinou (Lenart et al., 2023, Speleofórum) byla v roce 2025 během geomorfologického výzkumu prováděného Ostravskou univerzitou objevena další pozoruhodná lokalita – gravitační jeskyně vytvořená v termicky alterovaných horninách bývalé haldy dolu Doubrava.

Kaverny v haldách uhelných dolů vzniklé vyhořením uhlí (10 min) – Josef Loh (ZO ČSS 1-05 Geospeleos)

Přednáška se zaměřuje na unikátní kaverny vytvořené v tělese hald bývalých uhelných dolů v okolí Kladna. Tyto netradiční speleologické objekty představují specifický příklad pseudokrasových jevů vzniklých vyhořením uhlí.

Teplická Macocha aneb jak mapovat propast (30 min) – RNDr. Jakub Lysák Ph.D. (PřF UK), RNDr. Jan Moravec (ZO ČSS 1-02 Tetín)

I v pískovcích existují propasti a nejsou to jen úzké pukliny.  Jednu obzvlášť hezkou máme v Teplických skalách. A jak takovou propast dokumentovat? To je výzva…